Historie

Lomnička je jednou z prvních obcí, které patřily klášteru Porta coeli v Předklášteří. Ves patřila původně zeměpánům. 6. června 1235 daroval Přemysl, markrabě moravský, klášteru ves Lomnici (název se postupně měnil Lominiz, Lomniczka, Lomnitschka, Lomnička), aby mohla užívat všech privilegií a svobod, které obdržel samotný klášter. Aby se příliš nezmenšil majetek markraběte, přijal za tuto ves Přemysl od své matky královny Konstancie 100 hřiven stříbra. Tuto donaci pak v dodatku listiny potvrdil král Václav I. i olomoucký biskup Robert. Ves Lomnici (Lomničku) měl pak klášter v držení po celou dobu své existence. Slavnostní listina o tom byla vydána 27.srpna 1235 v Perugii. Vesnici potvrdil jako klášterní statek sám papež Řehoř IX., který vyňal klášter a jeho statky z pravomoci diecézního biskupa a osvobodil je od jakýchkoliv desátků. Tím pádem se ves, vlastnictví kláštera, stala zcela nezávislou vrchností a podléhala pouze klášteru. 

V Lomničce se nacházel středověký poplužní dvůr, který byl po zrušení kláštera roku 1789 prodán v dražbě Janu Homoláčovi za 3 739 zlotých.

Kaple sv. Bedřicha má být pozdně barokní stavbou z roku 1756. V roce 1852 ji nově postavil bývalý majitel tišnovského panství Bedřich Schell z Schellenberku.

Na kopci Čimperku byla na památku prusko-rakouské srážky u Tišnova ostavena roku 1866 boží muka.

Škola byla v Lomničce již na počátku 19. století. Nejdříve se vyučovalo v pastoušce, která byla kolem roku 1804 upravena na jednotřídku, později v roce 1835 rozšířena na dvojtřídku. Na stejném místě byla později postavena nová škola, kde se dnes nachází mateřská školka.

Hasičský spolek byl v obci založen roku 1890, tělocvičná jednota Sokol roku 1919. V roce 1924 byla vybudována sokolovna, jejíž později postavené předsálí dnes slouží jako pohostinství.

(Zdroje: Jan Šmarda, Tišnovsko, 1936; Karel Fic, Josef Zacpal, Tišnovsko, 1999)